Tohle bych mohla dělat celé dny… prohrabovat se vzorníkama a panelama látek. :)
Tentokrát slabé dvě hodiny, ale nakonec jsme s Terezkou vybraly.
Tohle bych mohla dělat celé dny… prohrabovat se vzorníkama a panelama látek. :)
Tentokrát slabé dvě hodiny, ale nakonec jsme s Terezkou vybraly.
Kdo by náhodou nevěděl, tak estetickou mezerou nazval pan designér ze Sykory tu hnusnou škvíru, která bije do očí nad vysokými skříňkami ke stropu. :))
A o tom, proč nerada a pouze výjimečně spolupracuji s kuchyňskými studii, zase někdy příště. ;)
… jsem se stihla mrknout do novostavby rodinného domku u Olomouce, na které jsem se (ve větším než malém množství) podílela. :)
Neděli jsem strávila výrobou narozeninového dárku pro Adámka, který brzy oslaví 1 rok. :)
Dětský pokojíček byla poslední nevybavená místnost v bytě, který prošel kompletní rekonstrukcí (samozřejmě podle mého návrhu).
Mrňavý pokojíček je zařízen velice jednoduše, převážně „ikeáckými“ prvky.
Poslední tečkou mělo být ozvláštnění jedné stěny v pokoji. Vzhledem k tomu, že ze sériově vyráběných tapet a samolepek, jsme nic vhodného nevybrali a taky k faktu, že jsem děsně kreativní jedinec, bylo skoro jednomyslně odhlasováno, že budu malovat na zeď.
pozn. Já a klientka Martina jsme měly jasno, ale Tomáš (manžel klientky) se troufal drze zeptat, zda vlastně vůbec umím malovat… Myslím, že můj přísný pohled vše vyjasnil. :)
Jako program na jeden páteční večer jsme s kamarádkou (kolegyní architektkou) zvolily návštěvu brněnské vinárny.
Už delší dobu na sobě pozoruji, jak se na mně moje profese architekta podepisuje. Všichni mí kamarádi už tuší, že když odcházím na záchod, vrátím se s očima navrch hlavy a spoustou zajímavých zjištění. Nejčastěji typu: „Jak je to možný, že jim ty spáry nevyšly na střed záchodu?“ nebo „Kdopak asi vymyslel tuhle šílenou barevnou kombinaci?“
Tentokrát se ale ze záchodů vraceli s očima navrch hlavy všichni… Nešlo nevyfotit. :)
Přiznaná odpadní trubka. Inspirace je jasná -> Centre Pompidou. Chybí jen barevné odlišení jednotlivých rozvodů.