Na úvod klasicky rychlé shrnutí celé epizody, protože chápu, že ne všichni chtějí obětovat 50 minut svého volného času na tento hodnotný pořad. Chvilku na přečtení mé jedovaté sliny si však jistě každý rád najde. :)

Venkovské sídlo – stáří 101 let

Hlavními aktéry tohoto dílu byli manželé Srpovi (Mariána a Jan), kteří v mladické nerozvážnosti zakoupili pozemek s hospodářským stavením v naivní představě, že statek zbourají a místo něho postaví nový rodinný dům. Ale jak řekla Laďka (moderátorka): „Člověk míní, život mění“ a proto nyní (o šest let později) mají část statku zrekonstruovanou pouze svépomocí.

Foto: FTV Prima – Zdroj: http://living.iprima.cz/bydleni/kdo-jsou-srpovi-kteri-sami-prestavovali-100-let-stary-dum – Fotografie původního obytného prostoru

Do pořadu se přihlásili s požadavkem na přestavbu kuchyně s obývákem. Měli to štěstí, že se jejich proměny ujali moji oblíbení designéři Kamila s Františkem též známí jako frka.

Kdo by si chtěl ověřit pravdivost mých slov, celá epizoda je zdarma ke shlédnutí na oficiálních stránkách primy: http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-2015-7

A jak to tedy dopadlo? Podařilo se designérům zhmotnit sen manželů Srpových?

Zdroj: FTV Prima – http://living.iprima.cz/bydleni/jak-vidi-promenu-v-male-lecici-designeri-kamila-frantisek?special=994135

Stavební práce

Vezmu to postupně – od stavebních prací, kterými se v tomto díle nešetřilo. Kromě klasicky nové podlahy od hlavního sponzora a povrchových úprav stěn a stropu jsme se totiž dočkali i bourání. Designéři vymysleli, že by bylo fajn prosvětlit poměrně tmavou místnost novým oknem.

Printscreen z pořadu Jak se staví sen 2015 (7) – http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-2015-7

Poznámka autorky archideníku: Nové okno v obvodové zdi je jasný zásah do nosné konstrukce domu, tudíž takový zásah musí posoudit statik a hlavně ho nelze realizovat bez stavebního povolení či alespoň ohlášky, jejíž vyřízení trvá většinou přes měsíc. Primácký dekotým prý vše (včetně celé realizace) zvládl v pěti dnech. Klobouk dolů.

A jak to dopadlo se stropními klenbami, na kterých jako jediných manželé Srpovi trvali? Dokonce i frka od začátku věděli, že klenby tzv. dělají prostor takže zůstanou, ale neodpustili si trapný zbytečný vtípek o tom, že klenby zbourali.

Printscreen z pořadu Jak se staví sen 2015 (7) – http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-2015-7

Cihla nebo kámen?

Designéři vymysleli, že se odstraní omítka na původních klenbách až na cihly. Odhalenou cihlu na stropě bych z designového hlediska asi ještě skousla, protože evokuje vinný sklípek. To nemusí být na škodu, když je Honza vinař.

Další poznatek autorky: Zaujala mě spíše nezodpovědnost s jakou přistoupil dekotým k povrchové úpravě původní cihly v klenbách. Cihly v klenbách jsou totiž pouze natřeny řídkou bílou barvou – tzn. žádné dodatečné vyspárování cihel či alespoň nějaký nástřik, který by uzavřel povrch klenby a zamezil tudíž následnému vypadávání písku ze stropu.

Printscreen z pořadu Jak se staví sen 2015 (7) – http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-2015-7

Překvapením (tedy alespoň pro mě) byla místy odrbaná odhalená původní kamenná zeď. Podle mého názoru bylo tohle úplně zbytečné.

Zdroj: FTV Prima – http://living.iprima.cz/bydleni/jak-vidi-promenu-v-male-lecici-designeri-kamila-frantisek?special=994135

Kamenná zeď pod omítkou totiž není ani hezká ani z historického hlediska cenná a navíc se pohledově dost tluče s cihelnými klenbami. Radši ani nepřemýšlím o tom, jak moc bude takhle efektní úprava praktická pro rodinu s dvěma malými hravými dětmi. Skoro se mi nechce věřit, že má Kamilka děti.

Zdroj: FTV Prima – http://living.iprima.cz/bydleni/jak-vidi-promenu-v-male-lecici-designeri-kamila-frantisek?special=994135

Dispoziční řešení

Řešená místnost sloužila doteď jako kuchyně, obývací pokoj, jídelna a zároveň jako herna pro děti.

Záměr designérů bylo vytvořit paní Marianě velkou kuchyni, protože: „Ráda vaří a zavařuje a potřebuje tedy hodně úložných prostor.“ Jak zaznělo v pořadu.

Kuchyně je samozřejmě opět z dílny Oresi, takže jsme si zase poslechli povídačky pana Všelicha o kuchyních na míru.

U horních kuchyňských skříněk si marně lámu hlavu nad důvodem jejich uspořádání. Obecně totiž platí, že spodní řada je nejlépe přístupná a tudíž nejvíce používaná. Místo dvou spodních skříněk je tady však černá tyč s háčky na blbosti chňapky. A co se týče toho „na míru“ tak u toho jsem také hodně na pochybách vzhledem k nevysvětlitelné mezeře mezi koncem horních skříněk a vysokým sloupkem s troubami.

Zdroj: FTV Prima – http://living.iprima.cz/bydleni/jak-vidi-promenu-v-male-lecici-designeri-kamila-frantisek?special=994135

Též osvětlení pracovní desky mi přijde nedostatečné – hlavně  v barové části, kde je jediné světlo z digestoře. K digestoři ještě drobná poznámka a to, že je určitě recirkulační a způsob uchycení je minimálně nestandardní. ;)

Printscreen z pořadu Jak se staví sen 2015 (7) – http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-2015-7

A co děti? Mají si kde hrát?

Taky se pídíte, kampak se nám poděla (před proměnou poměrně velká) herna pro děti? Taky jste ji nenašli? Nejspíš to bude tím, že v pokoji žádný prostor pro hraní dětí není. Jediná relativně volná podlahová plocha je v obývákové části u skleněného konferenčního stolku. Níže foto po měsíci od přeměny…

Foto: Jindra Kodíček – http://living.iprima.cz/bydleni/budete-prekvapeni-po-mesici-je-v-lecici-opet-jedno-velke-staveniste?special=994135

Oblíbeným evergreenem JSSS je nedostatek úložných prostor a bohužel ani tento díl v tomto nebude výjimkou. Přikládám fotografie vyfocené po měsíci od předání, kde jde krásně vidět, že Srpovi jsou kreativní mladí lidé. (A trošku mě děsí ten plastový odpadkový koš vedle lednice. Snad se u kuchyně na tohle nezapomnělo?!)

Foto: Jindra Kodíček – http://living.iprima.cz/bydleni/budete-prekvapeni-po-mesici-je-v-lecici-opet-jedno-velke-staveniste

Rustikální styl versus moderna

Přiznám se dobrovolně a bez mučení, že tento rádoby vesnický styl není úplně šálek mého čaje, ale pokud bych se do takové rekonstrukce pouštěla, tak určitě s větší pokorou.

V řešené místnosti jsem napočítala přes šest různých druhů dřeva, do toho kámen, cihla, nerezové spotřebiče a různé doplňky. Mišmaš stylů i materiálů.

Doporučení na závěr: Sama bych určitě šáhla po jiných židlích (plastové židle do tohoto prostoru mi přijdou jako pěst na oko) a skleněný konferenční stolek se tluče s patinovaným jídelním stolem. K tomu do kontrastu v prostoru rozmístěné soudečky mi přijdou zoufale prvoplánové a kromě toho, že jsou poměrně fotogenické, jiný účel moc nevidím.

Opět krátké shrnutí pro ty z vás, kteří neměli ty koule to srdíčko dokoukat. ;) Tentokrát se dekotým (ve složení architekt Marek s designérkou Andreou) vypravil na Vysočinu do starého rodinného domu, který obývají tři generace žen. Konkrétně babička Anna, její dcera Iveta a také Ivetiny čtyři dcery. Po citově náročném uvedení do situace (které trvalo přes čtvrt hodiny!) se dostáváme k jádru věci a tou je rekonstrukce hlavního obytného prostoru – kuchyně s jídelnou a obývacím pokojem.

Foto: FTV Prima – Zdroj: http://living.iprima.cz/bydleni/pred-po-srovnejte-si-promenu-kuchyne-obyvaku-v-dome-na-vysocine – Fotografie původního obývacího pokoje

A jak se tedy stavěl „sen“? ;) -> celý díl ke shlédnutí zde

Zdroj: http://living.iprima.cz/bydleni/pred-po-srovnejte-si-promenu-kuchyne-obyvaku-v-dome-na-vysocine?special=994135

V celém díle mi tak trochu chyběl jakýkoli půdorys řešeného prostoru. Doufám tedy, že se Prima nebude zlobit, ale zkusila jsem si jen od oka načrtnout původní dispozici pro lepší zorientování se.

Orientační plánek původního stavu

Hned na úvod musím designéry pochválit za rozhodnutí zbourat sádrokartonovou polopříčku v největší obytné místnosti a přesunout sem i kuchyňskou část. Tímto rozhodnutím rodina získala pokoj (původní kuchyni) navíc, který při čtyřech dětech určitě ocení. A tím jsem asi vyčerpala pochvaly na adresu designérů.

Je jasné, že stávající dispozice nebyla vyhovující. Otázkou zůstává, zda nová dispozice (opět můj ilustrační obrázek) něco řeší?

Orientační plánek nové dispozice

Předimenzovaná kuchyňská linka

Zdroj: http://living.iprima.cz/bydleni/pred-po-srovnejte-si-promenu-kuchyne-obyvaku-v-dome-na-vysocine?special=994135

Na fotografiích to možná není úplně patrné, ale nová kuchyně (bez barového sezení) zabírá téměř 40 % podlahové plochy celého pokoje. Designéři se nechali unést povídačkami pana Všelicha – odborníka z řad Oresi, který vychválil jejich prémiovou třídu kuchyní vyráběných na zakázku v Německu.

Kuchyně se údajně vyrábí na míru, přesně podle dispozice. Proto nechápu horní ukončení kuchyňské linky a ten zvláštní volný prostor na prach nad horními skříňkami. Stejně tak mi uniká, proč jsou OPĚT obě trouby posazeny tak vysoko? Designéři se přece mohli opticky „chytit“ spáry v dolní části skříněk a hned by byl do obou trub mnohem pohodlnější přístup. „Výýborně“ domyšlené je také barové sezení, které má ve spodní části skříňky. (Ano ano, pokud jsou dole skříňky, není to barové sezení a tudíž zde barové židle nemají co dělat.)

Printscreen z pořadu Jak se staví sen – http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-2015-5

Ohledně použitých materiálů a barev si dekotým OPĚT jede tu svoji modernu a OPĚT krásně přehlíží přání klientů. Paní Iveta se zmínila, že by ráda dřevěnou kuchyň. Nejstarší dcera Nikola shrnula přání rodiny asi takto: „Tak novou kuchyň bych si představovala nějakou modernější, ale zase ne úplně moc“ Toš po dřevě sice ani památky, ale architekt Marek má jasno: „Ta tmavobílá kombinace je hrozně elegantní!“ A o to tady přece jde, nebo ne?

Poznámka naštvané architektky: Přesně tohle potom vytváří ten dojem, že architekti jsou jenom namyšlení blbci, co si staví vzdušné zámky a přání klientů jsou jim někde. Chjo…

Vzdálený jídelní kout

Na jídelní část připadá cca třetina z celého pokoje. Jídelní stůl pro 6 osob se mi materiálově líbí, ale mohl být o fous větší nebo alespoň s nízkou komodou v blízkosti. Takhle se kuchařka dost naběhá a stolující se budou pravděpodobně šťouchat lokty. Diskutabilní je výběr moderních plastových židlí při čtyřech dětech a jedné důchodkyni.

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/jak-se-stavi-sen-0i9-/rekonstrukce.aspx?c=A150402_162439_rekonstrukce_rez

Co mi ale v této části pokoje vadí nejvíce je nevyužitý potenciál mezi průchodem na chodbu a dveřmi do dětského pokoje, kam designéři umístili tři závěsné skříňky. Ano, prostor tak působí vzdušně a čistě, ale vzhledem k množství skříní, které byly v pokoji před rekonstrukcí, mi tohle přijde jako plýtvání. Mohla zde být vestavná skříň až do stropu, která by opticky schovala výklenek u průchodu na chodbu.

Obývák s luxusní sedačkou aneb „Posadíte se?“

Ovšem dnešní vtip se neukrývá v kuchyňské (ani v jídelní) části, ale v tom, co obří kuchyňská část zapříčinila. Dvoumístný gauč o délce 178 cm pro šest ženských s nulovým prostorem okolo a bez konferenčního stolku je totiž černý humor nejhrubšího zrna. V pořadu několikrát zaznělo, že rodina žila odděleně a každý člen domácnosti měl svoje místečko. Tahle proměna je má stmelit a nabídnout jim prostor pro setkávání tak, aby všichni trávili čas společně. Bohužel není kde, protože na obývací pokoj nám zbylo (podle mých propočtů) necelých osm metrů čtverečních.

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/foto.aspx?r=rekonstrukce&c=A150402_162439_rekonstrukce_rez&foto=REZ5a4c89_a_po3.jpg

Vybraný gauč je designově moc hezký (nebo alespoň mně se hodně líbí), ale volila bych ho pro bezdětný pár nebo pro rodinu, která není zvyklá trávit volný čas u televize. Pro důchodkyni zvyklou plést u televize bude nepohodlný (nízké opěrky, velká hloubka sedáku apod.) a pro malé děti se stane příliš velkou výzvou na hraní v blízkosti varného centra. Nelíbí se mi ani obestavění gauče z obou stran – z jedné strany policová sestava a z druhé strany kuchyňská linka. Mimochodem, všimli jste si pravého spodního výsuvu v barové části? Jak se do něj asi dostává, že?

Je mi bohužel jasné, jak to celé dopadne. Babička si do dyzajnovýho bejváku dotáhne nějaké pohodlné křeslo či židli. Děti nastěhují zpátky kočičí škrabadlo a klec s potkanem, na což se při dyzajnování asi trošku zapomnělo a všemu nasadí korunu problémy s vlhkou zdí v prostoru za linkou, protože jsem si nevšimla, že by se to nějak řešilo.

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/jak-se-stavi-sen-0i9-/rekonstrukce.aspx?c=A150402_162439_rekonstrukce_rez

Jde to vůbec udělat jinak? Třeba správně?

Na závěr si neodpustím poslední skicu – aneb jak bych to udělala já. :) Rozhodně bych zmenšila kuchyňskou část. Nabízí se třeba linka tvaru „L“, která je také poměrně praktická a zabírá méně místa. Jídelní stůl bych posunula blíže ke kuchyni a v podstatě prohodila jídelnu a obývák. Obývací prostor by mohl být větší, televizní sestava by mohla mít i horní skříňky a vlezla by se zde poměrně velká sedačka tvaru „L“, případně rovná sedačka a křeslo pro babičku. Konferenční stolek by v této variantě ničemu nevadil. Plnohodnotné úložné prostory bych umístila v návaznosti na vstup z chodby.

Alternativní řešení dispozice

Těším se na další proměnu a pevně věřím, že snad v příštím díle uvidím konečně interiér pro lidi. A ne jen další vyhoněné uspokojené ego primáckého dekotýmu.

Nemám televizi, takže jednotlivé epizody sleduji se zpožděním přes internet. Kdo by měl zájem, tak aktuální epizodu můžete najít zde.

Už delší dobu se odhodlávám k sepsání svých poznatků a nyní ten správný čas dozrál. :)

Pro ty, kteří nesledovali, jen ve zkratce shrnu, o co šlo. Paní Alena (43) je rozvedená, má dvě dcery (20 a 17 let), ale bydlí sama v pidigarsonce o ploše cca 20 metrů čtverečních. Proměny bytu se ujali designéři Kamila a František a jak už to v JSSS chodí, za pět dní vytvořili paní Aleně vysněné bydlení.

Zdroj: http://living.iprima.cz/bydleni/jak-se-stavi-sen-vybuduje-domov-pro-zenu-bez-prostredku-na-necelych-20-m?special=994135

A nebo zas ne?

Přání versus realita

Vezmeme to hezky popořadě. Paní Alena měla na nové bydlení jen velmi málo požadavků – nechtěla dřevo a chtěla více úložných prostor.

Co čert nechtěl, na podlahu se designérům zalíbil bělený dub (ano, to je dřevo) se slovy, že si to paní jenom neumí představit. Přání klientů bych v tomto případě, kdy lze vybrat tolik jiných zajímavých variant, určitě respektovala.

Kuchyňskou linku netřeba zvětšovat, protože paní stejně očividně nevaří, takže jí jistě bude stačit linka délky 170 cm. FAKT NEBUDE! Designéři si dokonce dovolili prostor pro kuchyňskou linku ještě zmenšit. :(

printscreen z pořadu JSSS – http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-2015-4

Kuchyňská linka za trest

U kuchyně bych ještě chvíli zůstala, protože podle plánku to vypadá, že kuchyň je ze tří modulů o šířkách 60, 60 a 50 cm. Pravý nejužší modul zabírá mycí centrum – tedy baterie se dřezem. Z této spodní skříňky je tedy plnohodnotně využitelná jen spodní část, kde bývá většinou odpadkový koš. Zkuste se teď zamyslet a popřemýšlet, jestli vám v kuchyni něco nechybí. Ano, správně – kde má paní Alena lednici? Předpokládám, že lednice je vestavná malá pod linkou a zabírá prostřední modul, pod kterým je i odvětrávací mřížka. Tím pádem jediný volný prostor pro uskladnění všech kuchyňských nádob a přístrojů je v levé spodní skříňce.

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/jak-se-stavi-sen-0i9-/rekonstrukce.aspx?c=A150326_144409_rekonstrukce_rez

Ze šesti horních kuchyňských skříněk jsou normálně využitelné pouze čtyři (jednu zabírá mikrovlnka a druhou recirkulační digestoř) a z toho pouze jedna skříňka ve spodní řadě. O tom, že mikrovlnka je umístěna příliš vysoko, se ani rozepisovat nebudu. Spíše mě zaujal jídelní stůl mezi linkou a televizí. Živě si představuji, jak zde paní Alena a její dvě dospělé dcery hodují. :)

Malý byt s ještě menšími úložnými prostory

Co mě ale opravdu šokovalo, jsou neexistující úložné prostory v celém bytě. Moc dobře rozumím záměru designérů, že chtěli zachovat vzdušnost prostoru a také je mi jasné, že na kameru vypadá volný prostor mnohem lépe než prostor využitý do posledního místečka… ale… nějak jsem přehlédla šatní skříň. A také nikde nevidím prostor na odkládání peřin a polštářů. Zázemí pro dva psy mi uniklo úplně stejně. A na úložné prostory pro osobní věci se asi také nějak pozapomnělo.

Zdroj: http://m.living.iprima.cz/bydleni/jak-to-vypada-mesic-po-rekonstrukci-v-ricanech-jak-se-udrzuje-podlaha-z-kaminku

Například televizní oltář sestava (viz foto výše) v takto malém bytě mi přijde jako špatný vtip. Designéři navrhli předstěnu, která ubírá z podlahové plochy, ale nemá žádné praktické využití. Tedy když vypustím jednu poličku pod TV a horní hranu předstěny, která bude stejně sloužit jenom jako lapač prachu. V tomto případě se zde úplně nabízela nějaká jednoduchá nábytková sestava, která by poskytla maximum úložných prostor. Klidně kombinace otevřených a uzavřených skříněk – např. kombinace televizní stěny a knihovny.

Je mi to moc líto, ale takhle by práce bytového architekta opravdu vypadat neměla. V první řadě by se mělo myslet na to, aby byl prostor praktický a logicky uspořádaný. Design a celkové ladění bytu by se mělo v tomto případě podřídit kvalitnímu návrhu.

Perličky na závěr

Designérka Kamila: „Půdorysná plocha garsonky včetně vlastně toho koupelnového jádra má necelých 20 metrů čtverečních. Takže většina z nás má v podstatě kuchyň větší než to, co je tady dohromady.“ Nevím, koho paní designérka myslela tím „nás“, ale kuchyně o výměře 20 metrů čtverečních je hodně velký nadstandard, který si můžete dovolit jen v prostorném rodinném domě.

A poslední věc, ke které nemám slov jsou čmáranice podpisy Kamči a Franty na zdi s odůvodněním: „My jsme od začátku věděli, že budeme mít grafický podhled, tak jsme chtěli trochu graficky pojednat i stěny. Nejdřív jsme mysleli, že budeme rýsovat čáry a pak spontánně, najednou vznikl nápad. Tak se tady rozmáchneme a podepíšeme se.“

printscreen z pořadu JSSS – http://play.iprima.cz/jak-se-stavi-sen/jak-se-stavi-sen-2015-4 aneb každý chce mít na zdi frka ;)

 Věřím, že příště se taky rozmáchnete a budete všichni koukat se mnou. :)))