Každý rok si říkám to samé: Nenechám to na poslední chvíli!

A je to tu zase, poslední možný víkend jsem vyplnila všechny ty růžový a bílý kolonky. Přiznala jsem se ke všem hříchům z loňského roku a zabralo mi to téměř celou neděli.

Pro zajímavost jeden graf ze stránek http://en.irefeurope.org/1081, kde se můžete pokochat srovnáním administrativní zátěže kolem daní v jednotlivých zemích.

Ať žije česká státní správa… ;)

Začátkem března 2013 jsem neměla ani ponětí, co by mohlo být za dva roky. Nebo spíš jsem si řekla, že to zkusím – za to přeci nic nedám. Ale připravovala jsem se spíš na krutou dráhu živnostníka, který žije z měsíce na měsíc a non-stop bojuje v konkurenčním prostředí plném supercool architektů a vystajlovaných designérek o jakoukoli zakázku.

Brzy se ukázalo, že když děláte svou práci pořádně a opravdu nad tím přemýšlíte, lidé to ocení.

Ve zkratce:

6. března 2013 – spuštění webu

duben 2013 – definitivně končím v ateliéru, kde jsem před tím pracovala (strašná úleva a trochu strach, co mě čeká)

květen 2013 – poptávky se jen hrnou – odmítám první zakázku z důvodu nedostatku času a je jasné, že sama to nezvládnu

9. června 2013 – potkávám se s Terezkou, kterou jsem si našla na internetu, že studuje architekturu a hledá brigádu – slovo dalo slovo a ano, to Terezka vytváří většinu 3D vizualizací

září 2013 – zkouším hledat „druhou Terezku“, protože už i ve dvou je toho na nás hodně :)

1. listopadu 2013 – homeoffice je sice fajn, ale vlastní kancelář je vlastní kancelář – nově tedy na ulici Cejl v Brně

prosinec 2013 – do týmu se k nám přidává Vanda a postupně se z ní stává taky 3D profík ;)

únor 2014 – nevíme, kde nám hlava stojí a nestíháme odmítat zakázky, když do toho přijde nabídka na vytvoření interiéru vzorového domu v rezidenci Vrtilka (to je přesně ta zakázka, která se neodmítá -> challenge accepted!)

11. dubna 2014 – slavnostní otevření vzorového domu – nervy do posledních vteřin aneb dekorování do dvou do rána – fotky vymazleného interiéru

květen 2014 – píši oponentský posudek pro diplomovou práci studentky posledního ročníku brněnské Fakulty architektury (není to špatný, být na druhé straně barikády)

září 2014 –  v OC Letmu mají vzniknout prodejní pulty a já se ujímám jejich návrhu :)

leden 2015 – čekala jsem útlum zakázek po Vánocích a místo toho jsem dostala plný inbox nových zakázek (co jeden den, to jedna nová poptávka)

2. února 2015 – prodejní pult pro Letmo hotov včetně montáže vitríny a lednic

Otázkou je, co bude za další dva roky – v roce 2017…? Nechme se překvapit! :)

Bohužel po pár špatných zkušenostech jsem byla nucena přejít na systém záloh (polovinu předem, polovinu po odevzdání návrhů). I tak se samozřejmě najdou tací (5 % to momentálně dělá), kteří po zaslání finálních návrhů přestanou komunikovat a už o nich nikdy neuslyším. To je holt riziko podnikání. :/

Často na tohle téma slyším dobře míněné rady, že bych měla s klienty sepisovat smlouvu o dílo či předávat finální návrhy až po doplacení celé částky. Ale to mi přijde, že bych vytvářela dusnou atmosféru nedůvěry hned na začátku spolupráce. Nemůžu (a hlavně ani nechci) se na každého nového klienta dívat jako na potenciálního neplatiče.

Vždycky je to jen a pouze o lidech. Ale musím se přiznat, že občas mívám nutkání přidat do kontaktního formuláře na webu nějaký minidotazník, který by odhalil osobnost člověka na první dobrou. :)

Tento příspěvek je věnovaný majitelům těchto 3D vizualizací. Doufám, že se celá rekonstrukce povedla podle Vašich představ…

… a že se Vám v noci dobře spí. :)