Jednou to prasknout muselo… Nejsem na to úplně pyšná, ale ujíždím na primáckém pořadu „Jak se staví sen“. Podle mého je to totiž ta nejlepší reality show nejhorších designerů u nás. :)

Nemám televizi, takže jednotlivé epizody sleduji se zpožděním přes internet. Kdo by měl zájem, tak aktuální epizodu můžete najít zde.

Už delší dobu se odhodlávám k sepsání svých poznatků a nyní ten správný čas dozrál. :)

Pro ty, kteří nesledovali, jen ve zkratce shrnu, o co šlo. Paní Alena (43) je rozvedená, má dvě dcery (20 a 17 let), ale bydlí sama v pidigarsonce o ploše cca 20 metrů čtverečních. Proměny bytu se ujali designéři Kamila a František a jak už to v JSSS chodí, za pět dní vytvořili paní Aleně vysněné bydlení.

A nebo zas ne?

Přání versus realita

Vezmeme to hezky popořadě. Paní Alena měla na nové bydlení jen velmi málo požadavků – nechtěla dřevo a chtěla více úložných prostor.

Co čert nechtěl, na podlahu se designérům zalíbil bělený dub (ano, to je dřevo) se slovy, že si to paní jenom neumí představit. Přání klientů bych v tomto případě, kdy lze vybrat tolik jiných zajímavých variant, určitě respektovala.

Kuchyňskou linku netřeba zvětšovat, protože paní stejně očividně nevaří, takže jí jistě bude stačit linka délky 170 cm. FAKT NEBUDE! Designéři si dokonce dovolili prostor pro kuchyňskou linku ještě zmenšit. :(

Kuchyňská linka za trest

U kuchyně bych ještě chvíli zůstala, protože podle plánku to vypadá, že kuchyň je ze tří modulů o šířkách 60, 60 a 50 cm. Pravý nejužší modul zabírá mycí centrum – tedy baterie se dřezem. Z této spodní skříňky je tedy plnohodnotně využitelná jen spodní část, kde bývá většinou odpadkový koš. Zkuste se teď zamyslet a popřemýšlet, jestli vám v kuchyni něco nechybí. Ano, správně – kde má paní Alena lednici? Předpokládám, že lednice je vestavná malá pod linkou a zabírá prostřední modul, pod kterým je i odvětrávací mřížka. Tím pádem jediný volný prostor pro uskladnění všech kuchyňských nádob a přístrojů je v levé spodní skříňce.

Ze šesti horních kuchyňských skříněk jsou normálně využitelné pouze čtyři (jednu zabírá mikrovlnka a druhou recirkulační digestoř) a z toho pouze jedna skříňka ve spodní řadě. O tom, že mikrovlnka je umístěna příliš vysoko, se ani rozepisovat nebudu. Spíše mě zaujal jídelní stůl mezi linkou a televizí. Živě si představuji, jak zde paní Alena a její dvě dospělé dcery hodují. :)

Malý byt s ještě menšími úložnými prostory

Co mě ale opravdu šokovalo, jsou neexistující úložné prostory v celém bytě. Moc dobře rozumím záměru designérů, že chtěli zachovat vzdušnost prostoru a také je mi jasné, že na kameru vypadá volný prostor mnohem lépe než prostor využitý do posledního místečka… ale… nějak jsem přehlédla šatní skříň. A také nikde nevidím prostor na odkládání peřin a polštářů. Zázemí pro dva psy mi uniklo úplně stejně. A na úložné prostory pro osobní věci se asi také nějak pozapomnělo.

Například televizní oltář sestava (viz foto výše) v takto malém bytě mi přijde jako špatný vtip. Designéři navrhli předstěnu, která ubírá z podlahové plochy, ale nemá žádné praktické využití. Tedy když vypustím jednu poličku pod TV a horní hranu předstěny, která bude stejně sloužit jenom jako lapač prachu. V tomto případě se zde úplně nabízela nějaká jednoduchá nábytková sestava, která by poskytla maximum úložných prostor. Klidně kombinace otevřených a uzavřených skříněk – např. kombinace televizní stěny a knihovny.

Je mi to moc líto, ale takhle by práce bytového architekta opravdu vypadat neměla. V první řadě by se mělo myslet na to, aby byl prostor praktický a logicky uspořádaný. Design a celkové ladění bytu by se mělo v tomto případě podřídit kvalitnímu návrhu.

Perličky na závěr

Designérka Kamila: „Půdorysná plocha garsonky včetně vlastně toho koupelnového jádra má necelých 20 metrů čtverečních. Takže většina z nás má v podstatě kuchyň větší než to, co je tady dohromady.“ Nevím, koho paní designérka myslela tím „nás“, ale kuchyně o výměře 20 metrů čtverečních je hodně velký nadstandard, který si můžete dovolit jen v prostorném rodinném domě.

A poslední věc, ke které nemám slov jsou čmáranice podpisy Kamči a Franty na zdi s odůvodněním: „My jsme od začátku věděli, že budeme mít grafický podhled, tak jsme chtěli trochu graficky pojednat i stěny. Nejdřív jsme mysleli, že budeme rýsovat čáry a pak spontánně, najednou vznikl nápad. Tak se tady rozmáchneme a podepíšeme se.“

 Věřím, že příště se taky rozmáchnete a budete všichni koukat se mnou. :)))